K vrcholu Svaté Heleny

Vulkán Svatá Helena – Mount St. Helens vybuchl přesně 18. května 1980 v půl deváté ráno. Mohutná exploze urvala téměř třetinu severní strany hory, která se svalila do údolí. Lavina kamene dosahovala místy rychlosti 400 kilometrů za hodinu a pohřbila vše, co stálo v cestě. Statisíce tun popele, horký plyn a magma sežehly naráz celé lesy v okruhu několika stovek čtverečních kilometrů.
Vulkán Svatá Helena
Vulkán Svatá Helena
Zdroj: Ewen Roberts

Údolími se valilo bahno a voda roztaveného ledovce a dále šířily zkázu. Živelná pohroma zabila 57 lidí. Východní okraj sopky je z pohledu naší trasy mnohem dostupnější. Jižně od Mount Rainieru zahneme ve vesničce Randle na vedlejší silnici č. 131 a pak po kilometru na č. NFD 25 RD. Odtud začne zdlouhavé padesátikilometrové šplhání k vyhlídce Windy Ridge Viewpoint. Cesta je nesmírně prudká a tak klikatá, že způsobí křeče v rukou při točení volantem. Ponurá krajina se ani po dvaceti letech nevzpamatovala. Kam oko dohlédne holé pláně, černá lávová pole a sežehlé pahýly stromů. V jezeru Spirit Lake, přímo pod Windy Ridge, leží souvislý koberec spálených stromů. Nikdo s nimi nehýbe. Neodvratný proces tlení z nich uvolňuje látky, které vyživují nový ekosystém jezera. Sopka je stále aktivní, ale zubatý kráter je zašpuntován klenbou lávy, z níž čas od času unikne zlověstný kouř.

Praktické informace: www.fs.fed.us/gpnf/mshnvm; vstupné: $3/osoba – zaplatíme nahoře v Johnston Ridge Observatory, Park Pass lze uplatnit; kemp: Iron Creek Camp, u říčky Cispus River na polovině cesty k Randle, cena: $15/stan

K řece Kolumbii a státu Oregonu je to z vrcholu sopky 130 kilometrů. Jenže při jízdě opuštěnými lesy Gifford Pinchot Forest můžeme lehce zabloudit. Zde jsou proto přesné instrukce: silnicí NFD 99 pojedeme 67 km. Na začátku rezervoáru Swift odbočíme na NFD 90 a po 13 km doprava na NFD 24. Po dalších 11 km se připojí NFD 30. Opět zahneme doprava a za hodinku dojedeme do Carsonu. Vypadá to složitě, ale jen na papíře. Cestou mineme několik báječných kempů.

Do Oregonu proklouzneme po placeném mostě ($2) poblíž Bingenu. Mohutná Kolumbie, která formuje větší část hranice Oregonu s Washingtonem, je v těchto místech dva kilometry široká. Hraniční okres údolí Hood River Valley je vyhlášený prvotřídním ovocem. Po obou stranách vozovky se rozprostírají sady s meruňkami, broskvemi, jablky, třešněmi a nektarinkami. Na jaře, když stromy naráz rozkvetou, to tam vypadá jako v rajské zahradě. Přeplněné pulty s plody vybízejí k nákupu přebytků ovoce a z konví jablečného moštu můžeme i zdarma ochutnat. Po pravé ruce brzy vykoukne bílá čepice nejvyšší hory Oregonu Mt. Hood. S třemi a půl tisíci metry je magnetem pro trampy, lyžaře a horolezce. Více na jih se krajina náhle promění. Lesní porost ustoupí zvlněným pastvinám s mělkými kaňony indiánské rezervace Warm Springs, kde žijí spřátelené kmeny Wasků, Walla Walů a Paiutů.

Další sopečný velikán v cestě – Mt. Bachelor (2763 m), který se nalézá napravo od chráněné krajinné oblasti Newberry National Volcanic Monument, je uznáván za lyžařskou jedničku Oregonu. Okolí pak za vyhledávané místo pro rodinnou rekreaci. Mimochodem, jen v těsné blízkosti městečka Bend se nalézá devět státních parků s kempy. Horský štít si nejlépe vychutnáme okružní jízdou po tzv. Cascade Lakes Highway (cestu tvoří úseky silnic č. 372, 46 a 42). Název napovídá, že mineme hned několik horských jezer vzájemně propojených dravými říčkami. Hlavní atrakcí sopečné kotliny Newberry je tmavý, jakoby uměle navršený kužel kráteru Lava Butte (1600 m). Tvarem připomíná veliké štěrkové vajíčko s odřízlou špičkou. Z návštěvnického střediska Lava Lands vede k sopce několik chodníčků s informačními cedulkami. Při chůzi se tedy ještě vpravíme do základů vulkanologie a učiníme si obrázek o silách, které před šesti tisíci roky zformovaly tuto podivnou krajinu. K vrcholu sopky se rovněž šplhá asfaltová cestička, která byla vybudována už v roce 1933. Z ptačí perspektivy z vyhlídkové terasy malé rozhledny je dobře vidět, jak si vegetace neúnavně razí cestu skrze souvislou vrstvu černé strusky. Do lesa Lava Cast Forest, kde místo jehličí skřípe pod podrážkami lávový štěrk, odbočuje prašná a nepohodlná cestička NFD 9720 dvě minuty jízdy na jih od sopky. Na čilý turistický provoz narazíme v jižní části parku u silnice CR 21. Veliké vozy s obytnými přívěsy a motorovými čluny po ní míří k sopečným jezerům Paulina Lake a East Lake. Pokud zde nechceme strávit pár dnů u vody, stačí vyjet na špičku hory Big Obsidian Flow s báječným výhledem na obě jezera obklíčená dlouhými jazyky ztvrdlé lávové kaše.

Praktické informace: Visitor Center – denně: léto 9:30-17 hod; cena: $5/vůz – Park Pass lze uplatnit; v rezervaci funguje sedm státních kempů s cenami $10-15/stan/noc

Autor: redakce Út, 06/30/2009 - 00:00
Tagy: 

Zájezdy do této oblasti

Vzhůru do Yellowstonu

Národní parky severozápadu USA.

již od
66 990 ,-