Američané...

• Povaha
• Jak vidí svět
• Jak s nimi mluvit
• Jak bydlí
• Jak se oblékají
• Jak vnímají sport
• Jak vnímají vzdělání
• Politika
• Náboženství
• Alkohol a drogy
• Auta
• Vtipy o Američanech

Povaha

Otevřený a nenucený přístup k cizincům i k sobě samým je možná nejnápadnější vlastností, které si na Američanech všimneme. Obvyklým „how are you – jak se máte“ zdraví přátele, kolegy v práci, hosty v restauracích, zákazníky v obchodech i náhodné cestující v metru. 

Evropané snadno podlehnou téhle okaté srdečnosti a myslí si, kolik si v USA nadělají přátel. Později zjistí, že mezi přátelstvím a pouhým přátelským postojem je ve Spojených státech propastný rozdíl. Tohle procitnutí leckdy zabolí a někdy vede i k ukvapeným závěrům, že Američané jsou vlastně povrchní lidé. To ale není pravda. Oni tuhle hru s velkými úsměvy a hlasitými pozdravy dobře chápou a nepovažují ji za přetvářku, neboť jim usnadňuje život, navozuje pocit pohody a zanechá v druhých lidech otisk dobré nálady.

Říci „hello“ přitom nestojí ani cent. Když tedy někdo chválí, jak báječně vypadáme, a přidá ještě pozvání na oběd bez bližší domluvy, pak jde zpravidla o frázi a projev slušnosti, nikoli o počátek trvalejšího vztahu. K pravému přátelství nevede v USA snadná cesta. Navenek vstřícní Američané si totiž úzkostlivě hájí soukromí a pod pokličku pustí jen ty, kterým opravdu důvěřují. Jiným povahovým rysem Američanů je shovívavost.

Jak vidí svět?

Američané jsou vesměs přesvědčeni o své výjimečnosti. Události ve světě je tudíž obvykle příliš nezajímají. Hlavní večerní zprávy jsou proto zaměřeny výlučně na události odehrávající se uvnitř Spojených států, které jsou jen velmi okrajově doplněny o závažné mezinárodní události. Není se čemu divit, že Američané se při formování vlastního názoru nechávají ovlivnit masmédií a řada z nich je bohužel typická svou naivitou spojenou s neznalostí při posuzování dějů mimo americký kontinent.

Raritou je též skutečnost, že obyvatelé Spojených států Amerických prakticky nečtou. Mnohé výzkumy potvrdily, že pokud Američany nezaujme první věta článku, v jeho čtení dále nepokračují. Proto jsou typické americké noviny plné grafů a především obrázků a velkých barevných fotografií, které jednoduše milují. Propastné rozdíly mezi jednotlivými etniky, rodinami, ale i věkovými skupinami jsou dány především majetkem. Jak ale vlastně žije takový průměrný americký teenager, dospělý a důchodce? Pravděpodobně vás to překvapí.

Teenageři a jejich způsob života

Moderní technologie, stylové oblečení, cestování a nikdy nekončící zábava – i tak lze ve zkratce charakterizovat obvyklou denní náplň amerického teenagera. Mladé Američany potkáte nejčastěji s plechovkou Coca-Coly v jedné a tabletem v druhé ruce, kterak si s kamarády (ti nejčastěji sedí přímo naproti či vedle nich) vyměňují zprávy a vzkazy na sociálních sítích nebo oblíbených Snapchatech, a podobných vymoženostech moderní doby.

Američané obecně velmi rádi cestují a to nejčastěji vlastními vozy. Američtí teenageři dostávají auta od svých zámožných rodičů (v lepších rodinách) nejčastěji u příležitosti složení „zkoušky z dospělosti“ – maturity. Auto patří v Americe obecně mezi nezbytné doplňky životního standardu. Důvodů k této „automobilové filosofii“ je hned několik. Jedním z nich jsou obří vzdálenosti, které musí Američané urazit při cestách za sousedy či známými a v neposlední řadě též jejich obava o vlastní bezpečnost. Indikátorem společenského postavení je kromě majetku též oblečení. Kdo nemá kalhoty nebo mikinu z nejnovější kolekce Nike, Ralph Lauren, Roxy nebo Billabong, ten nic neznamená. Bohužel šikana je v tomto směru na denním pořádku.

Dospělí a jejich způsob života

Američané jsou pověstní svou přesností, a pokud se s vámi domluví na schůzku, pravděpodobně na ni dorazí 5 či 10 minut ještě před smluveným termínem. Pokud se vám Američan představí, nelekejte se, že vám sdělil pouze křestní jméno a nesnažte se z něj žádným způsobem páčit příjmení.

I zde musíme zmínit problematiku oblečení, jeho vzhled i cenu. Profesionální oděv je detailně definován. Muži by měli oblékat černý nebo modrý oblek, v případě neformální záležitosti může jít o oblek hnědý. Protože je zde preferována zejména dravost, mládí a energie, Američané ve vysokých funkcích maximálně dbají o svůj vzhled, což má ve finále za cíl, že vypadají mnohem mladší, než kolik jim ve skutečnosti je.

S touto oblastí též úzce souvisí obor plastické chirurgie. Plastickým operacím holdují nejen ženy, ale v nemalé míře také muži. Trendem totiž je vypadat za každou cenu úspěšně, protože image otevírá cestu k úspěchu. Větší důraz než na dosažené vzdělání je kladen na to, jak člověk vypadá a co doopravdy umí.

Staří a jejich způsob života

Pokud se zaměříte na americké důchodce a začnete pátrat po jejich způsobu života, pravděpodobně vás zarazí množství šokujících titulků a článků. Typický americký uživatel drog je údajně důchodce ve věku 65 let. Jak je to možné? Důvodů je hned několik. Rozhodně neplatí, že důchodci v Americe ujíždějí na trávě nebo tvrdých drogách. Stále více starších lidí je závislých na opiátech, které je zbavují bolesti. Pro farmaceutické koncerny jsou ideální cílovou skupinou, své léky potřebují a bývají dobře pojištěni. Mnoho důchodců proto obviňuje právě své lékaře a terapeuty, kteří jim opiáty v hojné míře předepisují.

Bohužel pozice budoucích amerických důchodců není příliš uspokojivá.  Z průzkumů vyplývá, že na důchod si spoří zhruba jen třetina z nich. V případě nečekaných výdajů většího rozsahu (asi 40 000 Kč) jich nedokáže tento výdaj pokrýt ani slabší polovina. Není se tak čemu divit, že značná část osob důchodového věku nedokáže uhradit základní potřeby na živobytí a tak se nechávají dobrovolně ubytovat v domovech důchodců.

Ovšem pozor! Pokud si myslíte, že zdejší domovy vypadají podobně jako ty naše, musíme vás vyvést z omylu. Spíše než domov seniorů toto zařízení připomíná vysokoškolský kampus se všemi radostmi i strastmi, které k létům na univerzitě patří. Nedávno například proběhla médií zpráva, že právě domovy seniorů jsou semeništěm hříchu a američtí důchodci si z nich kromě nevšedních zážitků odnášejí také syfilidu.

Co pro ně znamená rodina?

„Rodina – základ státu“ – to v Americe tak úplně neplatí. Zkreslené představy jsme možná získali ze starších amerických filmů, v nichž vystupovala žena v roli hostitelky, který udržovala teplo rodinného krbu, zatímco její úspěšný manžel – vedoucí nadnárodní korporace rodinu živil a byl pro její fungování zcela nepostradatelný.

Ve skutečnosti je to tak, že moderní Američanky rozhodně nezastávají role hospodyněk a kuchařek. Ba právě naopak – v práci se realizují stejně, možná i tvrději než muži.  Většina Američanek i během těhotenství, přičemž do práce se vracejí pár týdnů po porodu nebo hned. Těch, které jsou doma, jako tzv. ženy v domácnosti, je dnes již velmi málo.

Kvůli vytíženosti a vysokému pracovnímu nasazení tak v americké rodině s menšími dětmi pracují obvykle i au-pair. Taková au-pair je v Americe brána jako vychovatelka, učitelka, mnohdy, ale i uklízečka, hospodyně a kuchařka. Odměnou za její pracovní náplň ji bývá mzda, ale i strava a ubytování v dané rodině. Samozřejmě konkrétní postavení au-pair se liší v každé rodině. Proto nelze v tomto směru příliš paušalizovat.

Snem typické americké matky je mít zcela automatizovanou domácnost, kterou ovládají stiskem tlačítka. Tento ideál s sebou přináší všechno myslitelné pohodlí a luxus, jehož dosažení je hlavním cílem střední vrstvy.

Co se týče výchovy v rodině, ta se značně liší od té naší nebo anglické. Američtí rodiče dítě maximálně podporují v jeho individualitě. Čím je dítě dravější, energičtější a je ho více slyšet, tím lépe pro jeho rodiče i samotnou budoucnost potomka. Na pracovním trhu, ale i při seznamování s protějškem totiž přežijí jen ti nejsilnější.

Puritánství

Život Američanů ovlivňují některá pravidla, která Evropané nechápou, poněvadž jsou často nelogická. Jde hlavně o přístup k sexu nebo jen prosté nahotě. Na některých veřejných místech je například nemyslitelné sportovat bez trika. Převlékat se přímo na plážích mezi lidmi je nepřípustné. A běhat u vody jen tak, jak člověka pánbůh stvořil, je dokonce o vězení. Žena, která pod šaty nenosí podprsenku, budí, snad jen s výjimkou velkoměst, pohoršení. 

V zemi, která produkuje nejvíce pornografie na světě, je tento puritánský přístup přinejmenším zarážející. V USA koluje jedna ironická poznámka. Totiž, že film, kde herec políbí ženské ňadro, je mládeži nepřístupný, kdežto hororový brak, kde ňadro někdo uřízne nožem, mohou shlédnout i děti školou povinné.

Úsměvné zákony z toho pramenící

A u bizarností ještě chvíli zůstaneme.  Existuje nespočet zákonů a pravidel, která jsou dosud zapsána v platných zákonicích. Jejich dodržování se naštěstí již příliš nekontroluje a případné porušení nepokutuje, u mnohých naopak vyvolávají úsměv na tváři nebo překvapeně zvednutí obočí.

 

Jako příklad uveďme zákaz provozování orálního sexu, který byl zakázán rovnou v 18 amerických státech. Ve Washingtonu jste si mohli zařádit pouze v misionářské poloze, ve Virginii jste si mohli vyhodit z kopýtka ž po setmění.

Paradoxní byl také zákon z Michiganu, kde byly vlasy ženy považovány za majetek muže. Žena si tak bez jeho svolení nemohla svou dlouhou hřívu zkrátit ani ji obarvit. Zajímavý zákon platil také ve městě Dyersburg v Tennessee, kde bylo přísně zakázáno, aby žena pozvala na rande muže. Musela tak čekat, dokud se její vyvolený nechytne na udičku a nepozve ji na rande sám.

Bizarní zákon čekal na ženy také v Minnesotě, kde bylo zcela nevhodné, aby žena spala „naostro“. V New Yorku si mohly ještě donedávna ženy vysloužit pokutu za příliš přiléhavé oblečení. V řadě států je dodnes postižitelná tzv. „sodomie“ (sexuální styk nevedoucí k rozmnožování, nemanželský styk, autoerotika), přičemž někde se vztahuje jen na homosexuály, jinde na všechny. Ještě pořád jste přesvědčeni o tom, že Amerika je místem neomezených možností a absolutní svobody?

Tento staromódní přístup k sexualitě, prostituci, homosexualitě, ale i třeba hazardním hrám souvisí s vysokou religiozitou země a historickým odkazem puritánských základů společnosti.

Co je ta tzv. americká hrdost? 

Pravděpodobně nikde ve světě nenajdete tak hrdé patrioty jako právě v Americe. Hned po příletu vás v hale přivítají americké vlajky a další symboly země, které jsou rozesety prakticky všude, kam lidské oko dohlédne. Americké vlajky visí v oknech, na stožárech, jejich vyobrazení naleznete na obuvi, oblečení, ale třeba i doplňcích do bytu.

Američané jsou jednoduše hrdí na to, že jsou Američany. Jsou hrdí na sebe, na svou práci, na děti, ale třeba i na hasiče, policisty či armádu. Pravidelně jsou zde pořádány například oslavy veteránů, u jejichž příležitosti táhnou ulicemi průvody nebo oslavy americké vlajky, které připadají na 14. června. Nejde sice o federální svátek, všechny rodiny, ale na týden vyvěsí americkou vlajku či se dokonce zařadí do dalšího z veselých průvodů.

U nás se problémy řeší při pivě a po hospodách. V Americe ne. Tady se nikdo neptá: „Proč bych se měl starat o něco, co jsem nezavinil? Proč bych měl uklízet nepořádek po někom jiném?“ V Americe se jednoduše domluví skupinka osob a společně věc, která jim znepříjemňuje žití, napraví. Patriotismus je zkrátka něco, v čem jsou Američané oproti nám hodně napřed. Není to důvod k zamyšlení?

Co je ten tzv. americký optimismus?

Americký optimismus lze velmi zjednodušeně charakterizovat jako situaci, kdy je možné úplně všechno. Američané věří tomu, že mohou dosáhnout všeho, čeho si jen zamanou. Stačí to pouze zkusit a chtít! Američané prakticky neznají problémy. Pokud se před nimi přeci jen nějaký vynoří, rozporcují ho na několik menších problémů, s nimiž si už hravě poradí.

Výjimkou nejsou ani optimistické životní příběhy, které začínají u chudého studenta, který se s několika dolary v kapse vlastní snahou a pílí vypracoval až na post generálního ředitele nadnárodní korporace.

Američané jsou (na rozdíl třeba od nás nebo konzervativních Angličanů) otevřeni novým výzvám, příležitostem, možnostem, ale třeba i zahraniční produkci či obchodu.

Odpůrci katastrofických scénářů třeba poukazují na to, že americká přizpůsobivost a vytříbený smysl pro řešení problémů už v minulosti obstály před nejednou výzvou. Jejich optimismus nedokážou zlomit ani strádající automobilky, které rok za rokem vytlačují z vlastní země draví japonští výrobci.

Jak s nimi mluvit?

Při seznamování s Američanem nečekejte, že by se vám představil celým jménem. Pravděpodobně se dozvíte jen jeho křestní jméno. Příjmení vám sdělí ve chvíli, kdy si získáte jeho důvěru a on uzná za vhodné vás vpustit do svého soukromí. Proto se při konverzaci nikdy nesnažte z Američana vytáhnout za každou cenu jeho příjmení. Je to netaktní a společensky nepřípustné.

Vedete-li společnou konverzaci, volte raději obecná a nekonfliktní témata. Američané milují cestování, společenský život, auta, módu a značky, ale i jídlo. Konverzovat můžete také o práci, dětech, ale třeba i památkách. Šplhnete si, pokud zavedete řeč na americký patriotismus, pochválíte americkou armádu, policisty nebo místní hasiče.

Jakým tématum byste se měli radši vyhnout?

Mezi témata, kterým je dobré se vyhnout, určitě patří politika, náboženství, alkohol, drogy nebo sexualita. Při konverzaci buďte zdvořilí, děkujte a chvalte. Vždy mějte ale na paměti, že získat v Americe přátele je i přes jejich tradiční srdečnost během na dlouhou trať. Tak ať vás případné zklamání nebolí a nepropadnete zbytečnému pesimismu.

Jak bydlí?

I zde se projevuje tradiční americký patriotismus. Američané jsou velmi hrdí na svůj domov. A je úplně jedno, jestli jim patří hacienda v Illinois, byt v New Yorku nebo kousek půdy v Texasu. Na každém domku pravděpodobně najdete alespoň jednu americkou vlajku a je úplně jedno, v jakém státě USA se budete zrovna nacházet. Tento symbol má Američanům připomínat domov ať jsou kdekoli.

Drtivá většina Američanů žije ve vlastních či pronajatých domech. Je jen hrstka těch, kteří si dokáží koupit dům „za hotové“. Většina pozemků i domů je tudíž financována za pomocí hypotéky. Poměrně zajímavé ale je, že domy, které si pořídí rodiče, děti příliš nelákají. Moc dobře totiž ví, že takový dům – přesně uzpůsobený vlastním potřebám si mohou dovolit také.

 

A jak vlastně takový typický americký dům vypadá? Obvykle je opatřen bílou fasádou a americkou vlajkou. Jeho součástí je rozlehlá zahrada s udržovaným trávníkem. Američané si neuvěřitelně chrání své domovy a na jejich realizaci i údržbu si najímají profesionály. Protože nejsou příliš manuálně zruční, mají jistotu, že jejich dům postavený profíkem jim nespadne na hlavu a odolá i rozmarům počasí bez sebemenší úhony.

Zajímavostí je i absence bytelných a vysokých plotů. Američané si sice chrání své soukromí, na druhou stranu ale udržují přátelské vztahy se sousedy, takže domy a pozemky neopatřují vysokými ploty, ale pouze nízkými zahrádkami, které plní zejména funkci dekorační. Většina z domů má bezpečnostní zajištění v podobě elektronického kódu. V domech nechybí ani požární hlásiče.

Jak se oblékají?

Oblékání a oblečení celkově je pro Američany poměrně důležité. Hodnocení zevnějšku si oblíbili zejména američtí teenageři, pro které je oblečení i jeho značky symbolem společenského postavení i vkusu. Jak vnímá americkou módu „generace Z“? Které kousky musí mít v šatníku každý a co je symbolem společenského statusu? Velmi zjednodušeně můžeme říct, že pro typické „teenage módu“ v Americe platí – čím originálnější, tím lepší.

Američané nakupují neotřelou módu v klasických obchodech, které nalezneme i u nás, ale i second handech za pár babek. V současné době frčí třeba bundy od firmy OBEY nebo baseballové čepice s cedulkou Brandy Melville. Stejně jako u nás, i ve Státech letí nazouvací Vansky nebo boty Adidas z nejnovější kolekce.

Jak jsou na tom americké ženy?

U dospělých Američanek je ovšem vkus a móda někde úplně jinde. Je jedno jestli jdou pozdravit sousedy nebo na nákup. Pravděpodobně je uvidíte ve vytahaném mastném triku po manželovi, teplácích nebo elasťácích, což jejich figuře vesměs příliš nelichotí.

Výjimkou jsou snad jen ženy pracující na vysokých postech, které bez kostýmku nezastihnete. Bohužel kostýmků mají ve své skříni jeden nebo dva kusy, takže to taky není žádná velká sláva. Dojem z elegantní a upravené dámy navíc dokážou „rozbít“ ošoupanými teniskami. Proč? Ve většině zaměstnání totiž americké ženy stojí, takže lodičky se v jejich botnících objevují jen velmi poskrovnu.

Oblíbené značky

Mezi oblíbené obchody a obchodní domy Američanů patří J. C. Penney, Sears, Macy’s, Dillard’s, Belk, Nordstrom, Kohl’s nebo Bloomingdale’s. Z outletů frčí například Woodbury Common Premium Outlets, Sawgrass Mills Outlet, Wrentham Village Premium Outlets, Orlando International Premium Outlets nebo Las Vegas North Premium Outlets. Oblíbení značky jsou Abercrombie & Fitch, Aeropostale, American Apparel, American Eagle Outfitters, Forever 21, Hollister, Michael Kors, New Balance, Nike, PacSun, Quiksilver, Ralph Lauren, Roxy, Tommy Hilfiger nebo Under Armour.

Jak vnímají sport?

Jak sami možná tušíte, Američané nejsou příliš sportovně založení. To ovšem neznamená, že by se nezajímali o sporty a soutěže, v nichž američtí sportovci dominují. Mezi nejoblíbenější americké sporty patří americký fotbal, baseball, basketbal, lední hokej, fotbal, tenis, golf a wrestling. Američané milují přímé přenosy ze sportovních zápasů, které si povětšinou nenechají ujít ve dne ani v noci.

Mezi čtyři hlavní profesionální sportovní ligy ve Spojených státech patří Major League Baseball (MLB), National Basketball Association (NBA), National Football League (NFL) a National Hockey League (NHL). Tyto ligy patří po právu mezi nejlukrativnější sportovní ligy na světě. Profesionální fotbalová liga Major League Soccer (MLS) zatím nedosahuje úrovně popularity čtyř nejvyšších soutěží nebo jejich mezinárodními protějšků, přesto však její průměrná návštěvnost roste.

Jak vnímají vzdělání?

Řada lidí se také diví, jak málo toho vědí obyvatelé USA o jiných zemích. Prestižní magazín National Geographic připravil před lety anketu, z níž vyplynuly dokonce ještě žalostnější výsledky. Ze vzorku deseti tisíc mladých Američanů nedokázalo celých 14 % ukázat Spojené státy (svou vlast) na mapě světa a pět procent nevědělo, že Washington DC je hlavním městem Unie. Nezájem o zbytek světa pramení dílem z velikosti země a dílem i z krize vzdělanosti.

Pro farmáře v Texasu je Boston téměř stejně daleko jako Evropa. Pálí jej mnohem více to, kolik zaplatí na daních, a v jeho životě hraje každodennost mnohem důležitější roli než starost o nekonečně vzdálené národnostní rozmíšky na Balkánu.

Přestože ještě v roce 1995 byly Spojené státy americké na světové špičce, co se týče podílu vysokoškolsky vzdělané populace, dnes jsou mezi vyspělými státy OECD až na 12. místě. Pokud byste zalistovali nějakým americkým plátkem, pravděpodobně se dočtete informaci o snižující se hodnotě a efektivitě vysokoškolského vzdělávání a zadlužování vysokoškolských studentů.

Rostoucí náklady na vysokoškolské vzdělávání a dluhy, do nichž se mladí lidé i jejich rodiny dostávají, tak vyvolávají otázky ohledně efektivity a návratnosti této investice. Drtivá většina vysokoškolsky vzdělaných Američanů totiž po absolvování školy nastupuje do práce bez odpovídajících zkušeností, ale i návyků, jež jsou pro úspěšné vykonávání daného povolání zcela klíčové a zásadní. Mnozí specialisté a pedagogové dokonce zmiňují, že vysokoškolákům u nás chybí potřebné sebevědomí, v Americe pak nezbytné znalosti a dovednosti. 

Jaké je úroveň vzdělání v USA?

Druhým faktorem odpovědným za neutěšený stav vědomostí je nízká úroveň základního vzdělání. Vůbec nejde jen o zeměpis. Při srovnávacích testech z matematiky, fyziky a chemie končí obvykle američtí školáci na posledních místech, hluboko za svými evropskými vrstevníky. Úroveň vzdělání sedmnáctiletých studentů středních škol se dokonce propadla před rok 1969. Přístup k výuce se od Evropy značně liší. Je založen převážně na přesvědčení, že úkolem školy je rozvíjet přirozené dovednosti dítěte, namísto pumpování čirých informací, k nimž nemá dosud žádný vztah a nejeví o ně zájem.

Vedení k samostatnosti

Důraz je naopak kladen na samostatný projev, analytické řešení problémů a logiku - čili dovednosti, které mají školákovi pomoci postavit se v dospělosti na vlastní nohy. To ovšem kritici vidí jen jako cestu k ještě většímu zprůměrování populace, která bude sice schopna všech jednodušších prací, ale nebude stačit na řízení složitějších podniků. Pyramida americké společnosti se podle nich více vyhrotí, neboť znalosti a s nimi související ekonomická moc přejdou do rukou ještě užší skupiny elit, které si mohou dovolit špičkové vzdělání na drahých amerických univerzitách.

Nedostatek kvalitních kádrů je ostatně citelný už teď – a to hlavně u firem, které produkují špičkové technologie, počítače či software. Ty jsou však dost bohaté na to, aby nakupovaly mozky v zahraničí. 

Nízká úroveň bohužel stále převažuje

Druhým faktorem odpovědným za neutěšený stav vědomostí je nízká úroveň základního vzdělání. Vůbec nejde jen o zeměpis. Při srovnávacích testech z matematiky, fyziky a chemie končí obvykle američtí školáci na posledních místech, hluboko za svými evropskými vrstevníky. Úroveň vzdělání sedmnáctiletých studentů středních škol se dokonce propadla před rok 1969. Přístup k výuce se od Evropy značně liší. Je založen převážně na přesvědčení, že úkolem školy je rozvíjet přirozené dovednosti dítěte, namísto pumpování čirých informací, k nimž nemá dosud žádný vztah a nejeví o ně zájem.

Jak vnímají technologie a pokrok?

Technologický předstih před vyspělými státy Evropy a Japonskem je odhadován na několik let a v některých případech, jakým je zejména vojenský průmysl, i na desetiletí. Trh v USA je v posledních dekádách ve znamení masové komputerizace a bleskurychle se rozvíjející informatiky. Americké firmy ovládají zhruba 90 procent světového obchodu s počítačovým softwarem a stejné je to i s výrobou strategicky cenných procesorů, které jsou srdcem každého počítače.

Tahle neuvěřitelná vitalita ekonomiky vychází podle ekonomů z americké tradice svobodně si konkurujících individualit, což je pro hospodářství mnohem zdravější ovzduší než těsné vazby mezi vládami, bankami, úředníky a podnikateli, jak tomu je kupříkladu v Asii.

Moderní američan bez ních už dnes nedá ani ránu

Moderní technologie však ovlivňují každodenní život Američanů víc, než se může na první pohled zdát. V typické americké domácnosti má každý člen svůj vlastní automobil, chytrý telefon, tablet, stolní počítač nebo notebook. Není výjimkou, že si Američané mezi sebou dopisují z jedné místnosti do druhé.

Milují Snapchat, Tumblr či Vine, sociální sítě a vůbec celý svět online komunikace. Některé menší sociální sítě ale většina amerických teenagerů vůbec nezná. Jde například o existenci Pinterestu, který nezná cca 70 % americké populace. Bohužel online komunikace vytlačuje komunikaci osobní. Američané si raději vymění pár zpráv na chatu, než aby se zvedli a zašli svého známého, rodinného příslušníka či souseda navštívit osobně.

Politika

Spojené státy americké jsou federální republikou tvořenou 50 státy se sídlem federální vlády v District of Columbia. Ústava z roku 1787 ustavila vládu USA jako nezávislý systém institucí, které se dělí o státní pravomoci. Nemůže se tak stát, že by se státní moc soustředila v rukou jednotlivců či skupin.

Na jednotlivých pravomocích se po třetinách podílejí celonárodní, státní a oblastní instituce, jejichž zástupce volí američtí občané. Samotná vládní moc sestává z moci zákonodárné, soudní a výkonné.

Kdo je vykonavatel moci v USA?

Zákonodárná moc má za úkol vytvářet a upravovat celostátní zákony. Vykonavatelem této moci je Kongres, který se dále dělí na Senát (US Senate) a Sněmovnu reprezentantů (US House of Representatives). Kongres provádí kontrolu daní a výdajů, emituje peníze nebo může dokonce válku ostatním státům.

Horní komora Kongresu má 100 senátorů volených na 6 let. Senát má 17 stálých výborů, 4 zvláštní výbory a 4 výbory společné se Sněmovnou reprezentantů. Mezi pravomoci Senátu patří zákonodárná iniciativa, ratifikace mezinárodních smluv nebo potvrzování kandidátů na všechny důležité vládní funkce. 

Náboženství

Celých 95 procent populace věří v boha a téměř 45 procent Američanů chodí jednou týdně do kostela. To je obrovské číslo a jen pro srovnání: v silně religiózním Německu se pravidelným bohoslužbám věnuje dvakrát méně lidí.

Zhruba 76,7 % věřících jsou křesťané, z nichž se asi 52 % hlásí k protestantské církvi, 16 % k Baptistům, 6,8 % k Metodistům a 4,6 % k Luteránům. K římským katolíkům se řadí 24,5 %, Judaismus vyznává 1,6 % obyvatelstva, k Islámu se hlásí na 0,6 %, přičemž toto číslo pomalu narůstá. Budhismus v Americe vyznává 0,5 % obyvatelstva, Hinduismus 0,4 %. Ostatní náboženství společně s Američany bez vyznání tvoří asi 14,2 %.

Tradiční moralismus je přitom v ostrém kontrastu s vysokou kriminalitou, která je ve srovnání s jinými vyspělými státy trojnásobná. Na tisícovku občanů připadá pět krádeží, jedno znásilnění a jeden vrah. Každému jedenáctému delikventovi je méně než 15 let. Tenhle alarmující stav Američany trápí. Celé dvě třetiny národa proto podle veřejných průzkumů míní, že jejich země je v mravním a duchovním úpadku.

V USA je brána víra velmi vážně, proto nedoporučujeme o této problematice zbytečně vtipkovat.

Alkohol a drogy

Mezi námi a USA je v legislativě dost podstatný rozdíl. Jakmile u nás dovršíme 18 let, v restauraci i baru si můžeme s klidem pochutnat na jakémkoli druhu alkoholu. V Americe se k alkoholickým nápojům dostanou mladí lidé legálně až od 21 let. Toto nařízení ale bohužel nutí mladé lidi hledat jiné alternativy a formy zábavy. Proto se nelze divit, že právě američtí teenageři mají velmi blízko k marihuaně, kterou užívá řada z nich. Jakmile ovšem dosáhnout 21 let, vyměnit marihuanu právě za alkohol.

Pokud vy sami chodíte v České republice do baru a navštívíte Ameriku, raději se o této zkušenosti příliš nedělte.  Američané totiž považují bar za podnik, do něhož chodí ti nejhorší lidi v okolí. Pro ně je to něco špinavého, co si slušný člověk může odpustit. A pozor, pokud jedete do Ameriky jako výměnný student, požívání alkoholu máte přísně zakázáno nejen od organizace, s níž do ciziny jedete, ale i zákonem Spojených států. Pokud by vás s alkoholem přistihli, pošlou vás bez pardonu zpět do rodné domoviny.

Co se týče kouření cigaret, ani to není v Americe (na rozdíl od let dřívějších) příliš populární. Třeba v Kalifornii je zakázáno kouřit na veřejných prostorách, po ulicích je možno vidět reklamy, jak je „cool“ nekouřit a cigarety (potažmo jejich prodej) je zde striktně hlídán. Americká vláda se hodně snaží alkohol a cigarety omezovat tak, aby se dehet nedostal do dětských plic.

Auta

Auto má v Americe každý člen rodiny a prostředky městské hromadné dopravy cestují opravdu jen ti nejchudší a lidé na okraji společnosti. Jedním z důvodů, proč jsou auta v Americe tolik populární, je jistě vzdálenost mezi jednotlivými místy, na něž Američané cestují, ale samozřejmě také jistá dávka pohodlnosti.

A jaká auta jsou u Američanů spadajících do střední třídy ta nejoblíbenější? Domácnosti s ročním příjmem nad 250 tisíc dolarů kupují vozy prémiových značek ve velkém. A čím tedy Američané vlastně jezdí? Třeba v roce 2016 byl největší zájem o obří pick-up Ford Série F. Druhá příčka v žebříčku patří modelu Grand Cherokee a třetí pak ikonickému typu Wrangler. Pozadu nezůstal ani Lexus RX a BMW X5. Šestá pozice pak patří dalšímu modelu Fordu - SUV Explore. Nejprodávanějším SUV v Americe je Honda CR-V, jíž šlape na paty Honda Accord.

 

Češi vs. Američani

Lidé v USA jsou nadmíru pracovití. Navzdory vzestupu mnoha evropských či asijských zemí jsou Američané již řadu let jedničkou v produktivitě práce, dokážou vytvořit nejvíce pracovních míst a vykazují nejvyšší příjem na jednoho obyvatele na celém světě. Po důvodech ekonomické životaschopnosti se teoretici pídí i v sociologickém zázemí americké společnosti. Tvrdí, že mladý americký národ vděčí za své výkony krátkým dějinám vystavěným doslova na zelené louce.

Američané si zařídili věci po svém. Odmítli velkou část svazujících evropských tradic, na prvním místě dogma, že peníze může mít jen ten, kdo se s nimi narodí. Čekání na zázrak vystřídalo krédo tvrdé práce, hospodářská ctižádost, víra ve vlastní schopnosti a rovnost příležitostí. Zdánlivé fráze a banality, pro Američany však dodnes motor každodenního života. Na rozdíl od Evropanů Američané také nikdy plně nepoznali sílu socialismu, a tedy ani lákavé sliby o státu-opatrovateli, jenž se o všechny spravedlivě postará. 

Raději spoléhají sami na sebe

 Věří ve šťastnou hvězdu "selfmademana", - tedy toho, kdo sice vyrůstá na ulici, ale chudoba mu nepřekáží v cestě za bohatstvím. Vždyť plná stovka z nynějších 490 amerických miliardářů vyrostla z úplné nuly. Majetek Williama H. Gatese III., šéfa softwarového impéria Microsoft, je spočítán na úctyhodných 90 miliard dolarů, což je zhruba polovina HDP Česka.

Jde sice o nepočetnou, ale nesmírně výkonnou skupinu lidí, kterým je společné jedno: umějí vydělat peníze, spoustu peněz. Dříve to byl král automobilového průmyslu Henry Ford, ropný magnát John D. Rockefeller, vydavatel Cyrus Curtis nebo pozemkový génius John Jacob Astor. Nyní jsou to Gates, spolumajitel Microsoftu Paul Allen nebo investor Warren Buffett.

·         Víte, že Henry Ford chtěl v Amázonii založit vlastní město jménem Fordlandia? 

Američané vědí, že díky několika tahounům bohatne i zbytek země. Jazykem ekonomů jde o princip prokapávajícího bohatství. Jinými slovy: člověku s miliardou dolarů v kapse se "špatně" utrácí. Koupí dvacet domů, sto aut, deset jachet a letadlo a stále mu dost zbude. Kdo umí vydělávat, nenechá ležet peníze ladem. Investuje, vyrábí, zaměstnává a propouští. Tato prostá myšlenka inspirovala prezidenta Ronalda Reagana k tomu, aby snížil daně právě nejmajetnějším lidem v zemi. Vycházel z toho, že finanční elita společnosti naloží s penězi mnohem lépe než kdokoli jiný.

Ale abychom se nesoustředili pouze na výkonnost a práci Američanů, je potřeba se podívat na jejich každodenní styl života. Češi jsou otevření a obvykle hned řeknou, co mají na srdci. U Američanů to takto není. Typickému Američanovi velmi záleží na jeho image, byť i za cenu obětování vlastní spokojenosti. Mnozí z nich nám tudíž mohou připadat falešní.

TOP 10 nejvlivnějších amerických osobností

Ronald Reagan – 40. prezident Spojených států amerických (1981–1989) a 33. guvernér Kalifornie (1967–1975). Před zvolením působil jako herec a byl také předsedou hereckých odborů.

Elvis Presley – americký zpěvák a herec, známý také jako „Král Rock 'n' Rollu“ nebo zkráceně jako „Král (The King)“ se stal nejvýznamnější postavou amerického rock and rollu.

Abraham Lincoln – byl 16. prezident USA (v letech 1861 – 1865) a první prezident z řad Republikánské strany.

Oprah Winfreyová - známá americká moderátorka (Oprah Winfrey Show), herečka a vydavatelka časopisu. Je držitelkou ceny Emmy a byla nominována na Oscara.

Martin Luther King – byl americký baptistický kazatel, spolu s Malcolmem X jeden z nejvýznamnějších vůdců afroamerického hnutí za občanská práva.

Walt Disney – americký filmový producent, režisér, scenárista, dabér, animátor, podnikatel a filantrop. Nemalou měrou ovlivnil zábavní průmysl a vytvořil nespočet nezapomenutelných dětských pohádek a příběhů.

Benjamin Franklin – byl americký státník, diplomat, vydavatel, přírodovědec a spisovatel. Stal se jedním ze zakladatelů americké demokratické kultury, v některých kulturách je mu přičítán vynález hromosvodu.

Albert Einstein – jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob. Významný fyzik, mezi jehož největší příspěvky fyzice patří speciální teorie relativity (1905), myšlenka kvantování elektromagnetického pole a vysvětlení fotoefektu (1905), vysvětlení Brownova pohybu (1905) a teorie relativity (1915).

George Washington – První prezident USA, americký voják a politik, který byl jediným americkým vojákem v historii v hodnosti maršála.

Bill Gates - spoluzakladatel a předseda představenstva společnosti Microsoft. Patří mezi nejbohatší lidi na světě. Jeho majetek byl v roce 2016 odhadován na 90 miliard dolarů.

Vtipy o Američanech

Americká dáma v nejlepších letech zavítala do knihkupectví.
„Chtěla bych nějakou knihu,” pravila.
„Má to být něco lehčího, madame?” zeptal se úslužně prodavač.
„Na tom přeci nezáleží,” pravila madame poněkud nakvašeně, „jsem tu samozřejmě vozem.”

Říká Američan synovi: „Je to pro člověka nedůstojné, jestliže mu manželství zprostředkuje počítač.”
„A jak ses ty seznámil s maminkou?”
„Celkem normálním způsobem. Vyhrál jsem ji v pokeru!”

Američan koupil domácího sluhu robota. Prý všechno ví. Ukazuje ho manželce a synovi a hned ho
chtějí vyzkoušet. Otec se schová za skříň a povídá synovi: „Zeptej se ho, kde jsem.”
Syn se tedy ptá: „Johny, kde je nyní můj otec?”
Stroj zabliká a odpoví: „Tvůj otec teď chytá ryby na Floridě. Ale neříkej to tomu blbovi za skříní, ten nic neví.”

Čech, Rus a Američan se vsadili, kdo má silnější alkohol.
Američan do sebe otočí deci Whisky. Postavili před něj židli a zeptali se, kolik židlí vidí. “Vidím dvě židle“odpoví Američan.
Rus so sebe kopl deci vodky a odpověděl, že vidí tři židle.
Čech do sebe obrátil deci slivovice a když se jej zeptali, kolik vidí židlí, odpověděl otázkou: “A v které řadě?“

Americký manželský pár přijede do Louvru. Stane před obrazem Mony Lisy:
„Podívej, Mary, to je nejslavnější obraz Leonarda da Vinciho!“
„To opravdu nevím, co je na něm zvláštního. Vždyť je to kopie kalendáře, který nám visel tři roky v kuchyni!“