Město duchů Centralia hoří už přes 50 let

Stala se katastrofa, co jiného. Ale začněme pěkně od začátku. V roce 1856 byly ve městě Centralia otevřeny první dva černouhelné doly, což sem začalo lákat čím dál více lidí, kteří přijížděli za vyhlídkou práce. Otevíraly se další doly, vznikala spousta pracovních míst, takže léta páně 1890 mělo městečko necelých 2 800 obyvatel.

Jenomže zásoby uhlí začaly pomalu docházet a došlo k postupnému utlumování těžby. Obyvatelé začali pozvolna své město opouštět, v polovině dvacátého století jich ovšem bylo stále ještě téměř 2 000. Pak ovšem přišla nejtěžší rána.

Město už skoro kompletně zarostlo. Zdroj: Tom Vazquez (Wikimedia Commons, licence Public Domain Image)

Hasiči přehnali pracovní zápal

Psal se rok 1962 a jednotka hasičů jako každý rok likvidovala ilegální skládky. Na místě u hřbitova, kde pravidelně vznikala, se počítalo s instalací ohnivzdorné podložky, aby mohla být bez potíží vypálena. K použití podložky nedošlo a hasiči skládku zapálili. A to, prosím, ve městě protkaném podpovrchovými černouhelnými šachtami.

Co se stalo, to asi tušíte. Oheň se dostal do podzemí, tam se rozšířil prakticky pod celé město. Uhasit se ho nepodařilo. V dolech tak čekala časovaná bomba, která chystala velký úder. Nikdo to ale netušil.

Pod povrchem to stále doutná. Zdroj: Jrmski (Wikimedia Commons, licence CC-BY-SA-2.5)

Země praská a Centralia se stává městem duchů

Od osudného května, kdy hasiči poněkud přehnali jejich zápal do práce a zapálili půl města, ulynulo už skoro dvacet let. Lidé se tak nějak smířili s tím, že jim hoří půda pod nohama. Na povrchu se však nic neprojevovalo. Až na začátku osmdesátých let.

Tehdy ještě nic netušící pumpař John Coddington kontroloval množství paliva v nádržích. Měřák byl neobvykle rozpálený, a tak Coddington změřil teplotu v nádrži. Osmdesát stupňů ho vyděsilo. Přišel další exodus obyvatelstva.

Uspíšilo ho i to, že další projevy problému na sebe nenechaly dlouho čekat. Půda se v okolí města propadala, silnice na mnoha místech propadala. V roce 1984 vláda rozhodla, že je v Centralii už příliš nebezpečno, takže se snažila všechny vyhnat a vyvlastnila půdu drženou tamními starousedlíky.

Ve městě přesto ještě pár místních zůstalo, v roce 2010 jich tu žilo deset. To už se po okolí pohybuje více turistů s fotoaparáty. Centralia je láká. Je totiž úplně jiná než ostatní města duchů na americké půdě. Ty povětšinou vznikly jako města, v jejichž dolech došlo na přelomu devatenáctého a dvacátého století zlato. Městský ruch a život v Centralii ukončila katastrofa, a to později než všude jinde. Jedná se tak o nejmladší město duchů v USA.

Mezi města duchů s kdysi zlatonosnými doly patří i kalifornské Bodie:

• V Bodie se místo zlata třpytí blesky fotoaparátů

Konec cesty. Podpovrchové výbuchy zatarasily přístupy do Centralie. Zdroj: CapturinG - HistorY (Wikimedia Commons)

Pokud byste se na tohle opuštěné a vegetací už notně zarostlé město chtěli podívat, pak vězte, že ho najdete ve státě Pensylvánie poblíž Mount Carmel na silnici číslo 61. Nedaleko se také nachází jedno z nejslavnějších historických míst USA, Harrisburg.

Google+ profil autorky
Další zajímavá místa USA, fotky, videa a tipy pro cestování do USA sledujte na našem facebookovém profilu: