Metro v NY: Denně více než 6 miliónů lidí, 469 stanic, 34 linek a 24 hodin provozu

Představte si, že jen samotné město New York má cca 8 miliónů obyvatel (18 miliónů, s připočtením přilehlé aglomerace). A 6 miliónů z nich se denně cestuje v labyrintech podzemního města do práce či školy. A to vůbec nebereme v úvahu ten fakt, že "velké jablko" je turisticky nejnavštěvovanějším místem v USA! 

Navíc místní metro je pro turisty právě lákavým cestovatelským prožitkem i díky své starobylé historii a technickým vymoženostem. Takže konečná čísla denně přepravených lidí mohou být reálně i daleko větší.

Grand Central Terminal. Nejslavnější americké nádraží. Zdroj: Bigstockphoto.com

Jen pro zajímavost – víte, že Praha má přesně o 408 stanic méně než metro v NY? Konečná délka tratí je u pražského metra také nižší než newyorského, a to o přesně 302, 8 km.

• Bizarní New York: Katedrálu obklopují mrakodrapy
• Metro jezdí pod East River už 100 let

Takhle vypadá nejslavnější nádraží USA uvnitř. Zdroj: Bigstockphoto.com

Před 112 lety se začal v New Yorku používat přelomový systém

Moderní metro se neobejde bez dostatku elektřiny. Proto existuje tzv. třetí kolejnice. V praxi funguje tak, že metro má dole umístěné mechanismy tzv. sběrače, které jsou v neustálém kontaktu se třetí kolejnicí.

Tomuto vynálezu vděčíme jednomu z vůbec prvních afroamerických inženýrů Granvillu Woodsovi. V roce 1903 si nechává tento „upgrade“ patentovat a hned za rok později je vše v ostrém provozu newyorského metra. Woodsův systém je dodnes nepřekonatelnou pomůckou všech světových podzemních vlaků.

Tady to má opravdu nádhernou atmosféru. Zdroj: Bigstockphoto.com

Jednotlivé části vozů se vyrábějí v tropické Brazílii

Neměnně zajímavý fakt představuje průběh montáže jednotlivých vozů. Karoserie vozů se vyrábí a sváří v tropické Brazílii. Poté se vše převeze do New Yorku, kde se jen kompletuje. Věřili byste tomu, že jeden vagon se vyrábí okolo 90 dnů? A přesně tak tomu je, protože u výroby převládá i dnes stejně jako na počátku minulého století ruční výroba. To je další z úžasných kouzel newyorského metra  - minimum výrobní sériovosti.  

I takhle může vypadat vstup do metra. Noblesně a nostalgicky. Zdroj: Bigstockphoto.com

Po uvedení do provozu čeká vagóny trasy v součtu 368 km dlouhé podzemní dráhy. Ale pod povrchem země se vine jen asi 60 % z celé dráhy metra, ve zbytku tras na pasažéry svítí denní světlo. Nehledě na to je "podzemka" s rychlostí až okolo 90 km/h o dost rychlejší než plahočení ve žlutém moři taxíků na přeplněném Manhattanu. To vysvětluje i velkou oblíbenost newyorského metra – pod na jeho trasách zácpy neexistují.  

40 % tras se vine také na čerstvém vzduchu! Zdroj: Bigstockphoto.com

Tak na tomhle místě se křižuje až 12 linek. Zdroj: Bigstockphoto.com

Newyorčanů a turistů se do jedné soupravy vejde na 250. Zpočátku historie metra vlaky jezdili jen Manhattan, ale brzy přibyl Brooklyn a Bronx. V roce 1915 se díky vybudováni trati pod řekou East River dostalo metro i do čtvrti Queens. Dnes už v pod (nad) zemí sviští po kolejích už skoro v po celém New Yorku.