Zlobivé sopky pod havajským sluncem tvoří úžasný národní park

Přesně 1. srpna roku 1916 se slavnostně otevřel unikátní sopečný park (je zde celkem 5 sopek a podle vulkanologů se tvoří kousek od jihovýchodu ostrova sopka s pořadovým číslem 6). Událo se tak na popud Lorrina Thurstona, vnuka americké misionářky Asy Thurstonové. Ta se v roce 1823 stala vůbec první ženou, jež vyšplhala na okraj sopky Kilauea (1247 metrů nad hladinou moře).

Vedle nejaktivnějšího vulkánu světa Kilauea je zde domov také vůbec největší sopky světa - Mauna Loa (4 169 metrů nad hladinou moře), známé jako „Dlouhá hora“. Její základna v temně hlubinném mořském dně dosahuje průměru 120 km!

Havaj, to je také moře, vlny a surfování. Zdroj: eddygaleotti (Bigstock.com)

Několikadenní cestování takřka měsíční krajinou v okolí těchto dvou aktivních sopek je celoročním turistickým hitem pro více než skoro dva miliony lidí, a to i díky možnosti dobrodružného kempování poblíž obou vulkanických divů. Jen doporučujeme se hned u vstupní brány pídit po informacích o aktuálním pohybu lávy, můžete si tím vše značně ulehčit. Zkušení místní rangeři rádi se vším ochotně poradí, stačí se jen zeptat.

Koho sopky zas až tolik nezajímají, ten můžete zaměřit svůj fotoaparát na neuvěřitelně dynamicky proměnlivou faunu a flóru v parku. Budete se divit, ale i bujné zeleni a živočichům se zde daří velmi dobře. Havajané mají proto ve své zásobě výraz kipuka – zelený tropický ostrov vznikající mezi čerstvými lávovými proudy. Jak je vidět, tak věcí, nad kterými budete v parku kroutit nevěřícně hlavou je opravdu velmi mnoho, ať už se budete dívat z výletních lodí u pobřeží ostrova, vrtulníků, nebo mrknete na všechna zajímavá místa hezky zblízka. A tím nejlepším hned začneme.   

Dva bratři Kilauea a Mauna Loa

Přímo v srdci národního parku se totiž nachází sídlo bohyně ohně Pele (známá také jako Červeň ohně), konkrétně v sopce Kilauea. Pozoruhodným zážitkem je její noční představení. Sledovat hvězdy na noční obloze ozářené vybuchujícími gejzíry žhavé lávy patří k těm fascinujícím jevům, které turistům v parku nedávají spát.

Ztvrdlé lávové útvary všude okolo sopky, to je další pozoruhodnost k fotografování. Říká se, že láva ze sopky Kilauea představuje tzv. slzy a vlasy bohyně Pele. Ale dávejte dobrý pozor na to, kdybyste si chtěli odvézt z Havaje i jen miniaturní ztvrdlý lávový kámen jako suvenýr na památku. Bohyně Pele se na vás rozhněvá a smůla se vám přilepí na paty, alespoň tak praví legenda!

O Havaji si můžete přečíst také zde: Porušují zákon! Výhled z havajských schodů stojí turistům za honičky s ochrankou

Mlha pod havajskými vrcholky sopek tak trochu připomíná tu z pohádek o Krakonošovi. Zdroj: Photo credit: D.H. Parks / Foter / CC BY-NC

Pak tu máme druhý velký tahák parku – Mauna Loa. Další aktivní vulkán v parku, ale oproti vulkánu Kilauea je docela "hodný". Poslední mocný výbuch přišel před 31 lety. Za to daleko hůře to vypadalo 10 let po založení parku, kdy Mauna Loa svým eruptivním řáděním smetla suverénně z povrchu zemského i několik obydlených vesnic. Ale přeci jen si Mauna Loa i po tom velkém období klidu znovu "brousí zuby". Před 15 lety totiž vědci zachytili na svých přístrojích zvýšenou seismickou aktivitu. Od té doby se největší sopka naší planety připravuje na další velký magmatický zážeh. Ovšem dle vědců se prý není třeba obávat žádné velké katastrofy.

Mimochodem, treky na vrch sopky jsou považovány za velmi náročný výstup, který dostatečně prověří vaší fyzickou kondici a zdatnost. V zimě je výlet pod úbočím sopky ještě ztíženější tím, že vrchol sopky neustále pokrývá vrstva sněhu. Když už jsme u těch treků, tak rozhodně nesmíte při návštěvě parku minout proslulou stezku Chain of craters road!

Chain of craters road: Silnice zalitá lávou!

Cesta se kroutí vedle několika kráterů a napříč mírně depresivními lávovými poli. Procházka po sopečné krajině vás také zavede až k pobřeží ostrovu. Známá kráterová cesta, jediná svého druhu na celém světě, byla postavena 12 let po otevření parku. Původně se měla stát spojovacím článkem mezi Crater Rim Drive a Makaopuhi Crater. Na konci 60. let minulého století však bohyně Pele z vrchu sopky Kilauea "spustila své lávové vlasy" až k této silnici. I proto má silnice dnes celkem jen okolo 40 km. Zbytek cesty je nenávratně pohřben pod ztuhlou lávou.

Na konci silnice vás čeká bílá cedule „Road Closed“ a šedivě nehostinná zem, sem tam přetnutá pramínkem žhavé lávy v pozadí. Jedná se další známý turistický bod v parku.

Tráva ve ztvrdlé lávě v národním parku Hawaii Volcanoes. Zdroj: Frank Wittig / Foter / CC BY

Thurstonský lávový tunel: Tichý zázrak místní přírody

Jedná se o velice zajímavé a nevšední místo (nachází zhruba 800 m od vyhaslého kráteru sopky Kilkauea, ukrytého v tropickém pralese). Šokovat vás zde budou dokonale hladké a rovné podlahy a úžasně tvarované podzemní chodby. Ještě úžasnější skutečností ale je, že tunel byl vytvořen jen čistě za pomoci eruptivní činnosti sopky, tedy bez jakéhokoli zásahu lidského tvora.

Tunel vznikl tím, že lávový proud tuhnul rychleji než vnitřek, a na povrchu se tak vytváří tuhá krusta, jenž zpomaluje tuhnutí tekoucí lávy pod ní. Thurstonský tunel je pojmenován po svém objeviteli Lorrinu Thustonovi (zakladatel parku), který na něj náhodou narazil při svých dobrodružných toulkách okolo jednoho z kráterů sopky Kilauea v roce 1913.

Thurstonské lávové tunely a turistka, která si fotí tmu. Zdroj: chris_park_uk / Foter / CC BY-NC-SA

Tunel má asi 120 m a je plně osvětlen. Celý jeho průzkum vám zabere necelou půlhodinku. Dobrodružnější povahy ocení i to, že po svolení správců parku, se můžete vydat dále do komplexu jeskynních labyrintů na vlastní pěst.

Nene? Ale ano, natrefíte zde i na vzácnou husu Nene!

Vzácná husa Nene (latinsky branta sandvicensis, česky berneška havajská) je mimo jiné také havajský státní symbol. Je unikátem svého druhu a žije volně jen na Havajských ostrovech. V současné chvíli se po parku promenáduje okolo posledních 800 žijících kusů.

Vyvinula se ze známější bernešky velké a dnes je její příbuznou. Zdroj: qmnonic / Foter / CC BY

Vskutku úsměvně působí v parku cedule, které přikazuji nekrmit Nene. Místní zřejmě moc dobře vědí, proč tady cedule stojí. Krásné husy Nene totiž nejsou žádnými plachými stvořeními, ale naopak pěknými vykuky. Jakmile zahlédnou neblahého turistu, už se k němu ženou - vidí v něm zdroj potravy (tedy přesněji toho, kdo jim potravu dá). Mezi další poklady místní klenotnice patří i velice vzácná rostlina známá jako stříbrný meč (mečolist stříbrný). Roste okolo 30 až 40 let, poté jen pár týdnů vykvete a znovu odumře (stálo jí to za to?). Ve vrcholné chvíli vypadá jako stříbrně zářící meč!